SRPEN

Srpen je kouzelný měsíc, plný slunných voňavých dnů, kdy většina květin kolem nás je v plném květu, zeleninové záhony dávají svou úrodu a stromy jsou obtěžkané pomalu zrajícím ovocem. Samozřejmě se na pozemku stále najde práce dost, většinou se však jedná jen o práci lehkou a ne vždy nezbytně nutnou. Některé z prací se nám překrývají s měsícem červencem, kdy jsme s nimi již mohli začít. S některými činnostmi zase můžeme počkat až do začátku září a užít si zaslouženou dovolenou.

• Je-li mokrý rok, tráva, kterou jsme nesekali jeden až dva týdny, bude potřebovat posekat znovu, v suchém létě a obecně v sušších oblastech poroste nyní jen velmi málo a není potřeba ji sekat tak často.  Je-li tropický týden, sekejte o 1 cm výše a zalévejte. Příliš nízko posekaný trávník slunce spálí.
• Nastává vhodná doba pro provedení řezu živých plotů, hlavně jehličnanů, aby nepřerostly a aby nové přírůstky do zimy vyzrály. Tuto práci bychom měli zvládnout nejpozději do začátku září a neodkládat ji na pozdější dobu.
• Koncem měsíce započneme s výsadbou a přesazováním velkých jehličnanů. Vhodné je toto období také pro množení. Odebíráme polovyzrálé řízky opadavých i stálezelených keřů a stromů, roubujeme jehličnany.
• Nezapomeňme na skalničky, srpen je vhodný měsíc pro jejich množení a řízkování. Za horkých letních dnů skalku zaléváme a mlžíme.
• Pokračujeme v odstřihávání květů růží. Ještě je můžeme očkovat. Růže nyní již nehnojíme dusíkatými hnojivy, aby dobře vyzrálo dřevo a keře lépe přezimovaly.
• Provádíme včasný řez odkvetlých trvalek a výsadbu jarních a letních trvalek pro příští rok. Do truhlíku vysazujeme pacibulky lilií. Pokračujeme v dělení a rozsazování kosatců.
• Vysazujeme nebo rozsazujeme cibulovité a hlíznaté květiny, především časně zjara kvetoucí krokusy, sasanky, bledule, hyacinty. 
• Vysazujeme též dvouletky (hvozdíky, macešky, pomněnky, sedmikrásky). (Platí ještě i pro měsíc září.)
• Pěstujeme-li jiřiny, nezapomeňme je nyní začít vyvazovat, aby se nepolámaly. (Platí i pro měsíc září.)
• Srpen je vhodný také pro začátek vysazování, případně přesazování pivoněk. Mějme však na paměti, že pivoňka přesazování příliš nesnáší a reaguje na něj absencí květů. Po přesazení začne znovu plně kvést až za dva až tři roky. Pivoňky proto přesazujte jen tehdy, je-li to skutečně bezpodmínečně nutné.
• Stromy přetížené úrodou včas podpíráme, aby se nerozlámaly větve nebo celé koruny. Z ovocných stromů mají nejkřehčí dřevo slivoně.
• Rajčata a okurky, zejména nakládačky, bychom měli otrhávat každý třetí den, aby plody zbytečně nepřezrály. Včasnější sklizeň vede k násadě dalších květů a plodů a tím zvyšujeme celkovou úrodu. 
• Cibuli a česnek dosušíme pod přístřeškem, buď svazujeme do copů a svazků nebo zbavíme suché natě a uložíme na suché a chladnější místo k zimnímu upotřebení. 
• Zelí a kapustu oddělujeme od kořenového košťálu s několika obalovými listy. Uvolněné záhony je třeba znovu osázet pro druhé nebo třetí pěstování. Již začátkem srpna můžeme vysévat špenát pro podzimní sklizeň v průběhu října. 
• V polovině srpna končíme v zahradě s přihnojováním dusíkem. Tento prvek způsobuje vegetativní růst a výhony, které by v této době narostly by nemusely do zimy vyzrát a mohly by namrznout. Od poloviny srpna se soustředíme na přihnojování draslíkem, který ovlivňuje mrazuvzdornost, vyzrávání pletiv a vodní režim v rostlině.